Jak se po deváté v Dolním Němčí vařily trnky

Je tomu již devět let, co se členové národopisného krúžku z Dolního Němčí na popud dobré duše místního folkloru, paní Marie Ježkové, rozhodli zatopit pod měděným kotlem v místním lidovém muzeu. Starobylé stavení, které kdysi sloužívalo jako vodní mlýn je dnes adaptováno do podoby expozice tradičního bydlení, a i z toho důvodu vytváří přirozené centrum pro pořádání národopisných aktivit. Vedle poštěpánského koledování, květnových hodů či nejnověji založené tradice červnového pečení chleba, se na někdejším mlýně od přelomu tisíciletí schází dolněmčanská chasa, aby modré dary švestkových stromů přetavila do podoby voňavých povidel. Některé mužské tváře se při představě takto zpracovaného ovoce sice zakaboní ale vězte: nejen slivovicí je člověk živ. Namazat si přes zimu na čerstvý chléb trochu másla s pravou švestkovou marmeládou je vskutku chuťový požitek. Osobně doporučuji připíjet k tomu exotický čaj Rooibos, který dnes koupíte v každém slušnějším obchodě s potravinami.
Ale zpět k trnkám, které na Moravě nemají pouze podobu kyselých kuliček rostoucích někde v mlází. Trnkami je na Slovácku nazýváno v podstatě vše modré, z čeho se dá vypálit již zmíněná slivovice. Tedy také durancie či další druhy švestkového ovoce. Je sice pravdou, že za poslední léta spousta ovocných stromů odumřela a lidé si brání doslova každou modrou kuličku, ovšem najdou se i tací, kteří s důvěrou pár desítek kilo odprodají. A pokud ne, tradici zachrání obchodní nabídka. Holt všudypřítomná globalizace ovlivňuje i folklorní zvyklosti a lidová kultura se přizpůsobuje novým trendům. Jde spíše o to všechny vlivy a tendence vyvážit tak, aby neutrpěl konečný výsledek. A to se naštěstí při dolněmčanském trnkovaření daří. Vůně povidel, která se každoročně během jedné zářijové soboty line areálem místního muzea, o tom svědčí. A což teprve ta chuť! Ať už si tmavě modrou hmotu namažete na chleba, nebo jí naplníte koláčky, gurmánský požitek vám určitě zajistí. To ostatně potvrzoval i hromadný zájem návštěvníků dolněmčanské akce, kteří letos 6. září během půl hodiny vykoupili několik desítek sklenic předem navařených povidel. Na některé příchozí ani nezbylo. Ovšem to se nedá nic dělat. Nekonečné zásoby všeličeho podivného najdete v Kauflandu, Tescu či v podobných mega hyper super. Kvalitu dnes aby člověk pohledal. V Dolněmčí si museli pro ni vystát menší frontu, ale snad jim to stálo za to. Každopádně nezoufejte. Pokud to bude možné, příští rok bude hotových povidel víc a na koho se přece jen nedostane, tak snad nepohrdne alespoň ochutnávkou houstnoucí trnkové směsi. Ta se na dolněmčanském muzeu za stálého míchání a asistence obětavých tetiček vaří od rána do večera. A to nejen proto, aby se zavdalo příležitosti k besedování či zpívání. Cílem jsou především ona hustá povidla, jež je možné vždy po týdnu okoštovat při prezentaci Dolního Němčí na okresních Slavnostech vína. Svým rozsahem je zářijová akce královského města Uherské Hradiště s dolněmčanským trnkovařením sice nesrovnatelná, ale vězte, že i v obci s česnekem ve znaku si začátkem září folkloru užijete do sytosti. Zásluhu na tom mají nejen členové místního národopisného krúžku, ale i krojovaní hosté z daleka či blízka. Letos si návštěvníci v areálu muzea Na mlýně užili hlavně smíchu. Zavítal zde kunovický vypravěč Joška Pavlíček a pořádnou nůši humoru s sebou přinesly i Plkotnice ze Suché Loze, které během sobotního odpoledne svým zpěvem a průpovídkami zpestřily také atmosféru paralelně probíhajícího jarmarku lidových řemesel. No a hudební základ celému odpoledni zajistila muzika Babica, bez níž by neproběhla ani tancem provířená večerní beseda u cimbálu. Letošní vaření trnek se v Dolním Němčí povedlo i díky krásnému počasí. Slunce svítilo po celý den a za teplé noci se měly k světu stovky cvrčků. Pokud jste se však do Dolněmčí letos nedostali, nezoufejte. Stačí když si 27. září dopoledne zapnete televizní přijímače, naladíte kanál ČT2 a budete půlhodinku sledovat, jak zdejší národopisné aktivity zaznamenal do pořadu Folklorika štáb České televize. A nebo ještě lépe, příští rok už nezaváhejte a na vaření trnek dorazte osobně. Povidlový start babího léta je v Dolním Němčí opravdu příjemný.

Petr Slinták