Hody s právem

Hody jsou lidové slavnosti a navazují na pohanské slavnosti dávných Slovanů, slavnosti podzimního slunovratu. V dnešní době nemají již původní formu, která se nakonec měnila po dlouhá staletí a málo bychom poznali i z původního obsahu. Původní poslání hodů byly děkovné oslavy, završující zemědělské práce, tedy na konec léta a k podzimu. Pod pojmem hody se rozuměla i hostina.

V době rekatolizace církev nemohla tento pohanský zvyk zakázat, a proto určila čas konání slavnosti nejčastěji na svátek světce, jemuž byl zasvěcen kostel.

K významné změně došlo roku 1787, kdy císař Josef II. nařídil slavit v celé monarchii jednotné posvícení, tzv. císařské hody o třetí říjnové neděli. Vedly jej k tomu především hospodářské důvody, jelikož četnost hodů a nesmírné hodování odvádělo poddané od práce. Josefínské nařízení ale nebylo plně respektováno, a tak se mnohé obce vrátily k slavení tzv. patronských hodů.

Hody patří k nejvýznamnějším výročním událostem v obci. K hodování se zvali příbuzní a kmotři, domácí i přespolní, což se zpravidla děje dodnes.

Zbývá jen připomenout několik okolností při pořádání hodů v Dolním Němčí, jak je možno se ještě od místních pamětníků dovědět.

Po obnovených dožínkách v roce 1966 se mládež znovu scházela a pod vlivem národopisných souborů, kterých bylo na hradišťsku hojně, založili krúžek. Národopisný krúžek Dolněmčan, tak zní až doposud oficiální název.

Tehdejší vedoucí, František Krhovský, člen Dechové muziky Dolněmčanka přišel s pozváním na hody s právem od souboru Dolina ze Starého Města. Dechová hudba Dolněmčanka jim nakonec hrála a také několik krúžkařů se těchto hodů zúčastnilo. Vedoucí poté přinesl hodový program, který se nacvičil. První hody s právem se konaly v roce 1968. Pro náročnost této akce se ale upustilo od konání hodů s právem každý rok a tyto se konají vždy po dvou letech.

Stárci

Stárci byli dva: mladšístarší. Bývali voleni chasou týden nebo 14 dnů před hody. Pořadí volby bylo takové, že mladší stárek se stával pro příští hody kandidátem na staršího stárka a místo mladšího stárka byl volený znovu v chase.

Těm, o nichž se vědělo, že budou kandidovat na mladšího stárka se říkalo podstárci. Volba probíhala tak, že jeden rok byl zvolen za staršího stárka chlapec z gruntu a druhý rok z chalupy. Stárci si pak volili své tanečnice, stárky, které mohly být pro každý rok jiné. Stárci vedli chasu nejen na hodech, ale po celý rok. Pořádali muziky, vybírali na ně, vypláceli muzikanty, dělali pořádek mezi výtržníky z řad mládeže, prostě vedli mládež ve vsi. Jejich volby se proto zúčastňoval i představený v obci a propůjčoval jim toto právo v obci vykonávat.

Starší stárek byl nejvyšším představeným mezi chasou a jeho rozhodování bylo respektováno i na obecním úřadě – pochopitelně jen ve věcech mládeže. V této funkci mu vypomáhal i stárek mladší. Funkce stárek byly spíše reprezentativní. Byly to předně tanečnice nebo galánky stárků.

Právo

Znakem postavení a funkce stárků je dodnes právo: malévelké. Podstárek, který vede chasu z náměstí k mladšímu stárkovi nese v ruce rozmarýn. Pak se jde k mladší stárce. Zde dostane mladší stárek malé právo, které tvoří šavle ozdobená zelení, drobnými kvítky a stuhami visícími u rukojeti. Poté jde průvod ke staršímu stárkovi a odsud ke starší stárce, která mu předá velké právo. Právo staršího stárka je plné napodobení práva rychtářského a svým tvarem připomíná figurínu děvčete v kroji. Na hořejší straně, jako hlava, je připevněno jablko. Starší stárka nesla mísu z ovocem (u nás kubaňku s vínem).

Hodový průvod a jeho uspořádání

Hodový průvod není vlastně ničím jiným, než zvaním stárků na hodovou muziku. Chlapci a děvčata se sejdou po obědě na smluveném místě. To je u nás na rynku (náměstí). Pak se seřadí do párů, podstárek je vede k mladšímu stárkovi i s muzikou. Průvod pokračuje pro mladší stárku a od ní se jde ke staršímu stárkovi. Následně se jde ke starší stárce. Vyvrcholením průvodu je žádání starosty obce o povolení hodových zábav.

Dříve chase dovolit pořádat hodové slavnosti znamenalo potvrzení volby stárků.

Hodová muzika

Nebývala zpravidla jen jeden den, ale trvala s menšími přestávkami i dva až tři dny. Muzika, kterou odstupující stárek pořádal týden před hody a na které se zpravidla volili noví stárci, se říkalo zapalování hodů. O hodové muzice mají stárci, jako bezprostřední pořadatelé jisté výsadní funkce a postavení. Nejen že sedí v sále na čelním místě, ale dávají muzice celý ráz. Poroučí sóla a zavádějí pod právo. Mrzutosti a hádky řeší starší stárek za případné podpory celé chasy. Mladší stárek je pověřen hlídáním a bráněním práva, když starší stárek zavádí a obráceně.

Zavádění pod právo

Komu stárek nasadí v sále klobouk na hlavu, je poctěn tím, že je zaveden pod právo a tam si i se stárkou připíjí na hody. Zavádění se zpravidla provádí v době, kdy se tančí, takže pod právo se zavádí taneční pár, který si připíjí navzájem. Dříve zaváďka měla významnější postavení. Dnes má přispět stárkům k  příznivějšímu řešení finančního zabezpečení muzikantů. Za nalité víno se platí, kdo co dá.

Hodové veselí uzavírá nedělní hodová mše svatá v kostele sv. apoštolů Filipa a Jakuba.

 

Seznam stárků

1968 
František Kadlček, Marie Chovancová (roz. Bobčíková)
Ludvík Šimčík, Božena Šimčíková (roz. Cmolová)

1969
Ludvík Šimčík, Božena Šimčíková (roz. Cmolová)
František Světinský, Jaroslava Koryčánková (roz. Bobčíková) 

1972
Josef Polášek, Marta Panáčková (roz. Kadlčková)
Josef Neuman, Božena Kurvialová (roz. Kalabusová)

1977
Pavel Umlauf, Anna Umlaufová (roz. Mikošková)
Jaroslav Hájíček, Jaroslava Ondrašíková (roz. Fojtíková)                                                 

1979
Jaroslav Hájíček, Marie Púdelková (roz. Ježková)
František Fojtík, Pavla Kohoutková (roz. Cmolová)

1983
Stanislav Soukeník, Marie Bachroňová (roz. Hájková)
Antonín Straka, Dana Šrámková

1986
František Ježekm, Dana Šrámková
Petr Bohun, Marie Smetanová (roz. Světinská)

1988
Antonín Světinský, Marie Koutná (roz. Kočí)
Pavel Kadlček, Zdenka Ježková (roz. Uhrová)

1989
Josef Umlauf, Marie Bartlová (roz. Chovancová)
František Šrámek, Jaroslava Kadlčková (roz. Umlaufová)

1993
Petr Kadlček, Petra Kadlčková (roz. Krhovská)
Antonín Uher, Renata Uhrová

2001
Petr Stojaspal, Jana Pazourková (roz. Světinská)
Ondřej Podškubka, Marie Zimčíková

2003
Pavel Stojaspal, Jana Štefaníková (roz. Lukášová)
Miroslav Kohoutek, Marie Klementová

2006
Josef Tinka ml., Šárka Došková
Tomáš Juřenčák, Ivana Tálská (roz. Kadlčková)

2008
Josef Juřenčák, Ludmila Lipčíková (roz. Křižková)
Adam Skyba, Petra Vaškových

2010
Jiří Miloš, Lenka Bídová
Martin Stojaspal, Taťána Milošová 

2012
Martin Stojaspal, Michaela Polášková (roz. Jančová)
Vítězslav Ondrašík, Eliška Kročová (roz. Zichová)

2014
Karel Stojaspal, Petra Vaškových
Vítězslav Ondrašík, Michaela Polášková (roz. Jančová)

2016
Jiří Miloš, Šárka Došková
Antonín Světinský ml.  Karolína Zelinková

Kalendář akcí

16. 11.
20. 11.
Svoz plastů
22. 11.
Výstava poštovních holubů
23. 11.
29. 11.
30. 11.
Mikulášský turnaj v šachu
1. 12.
Adventní jarmark s rozsvěcováním vánočního stromu

Počasí v Dolním Němčí


Obec Dolní Němčí

Nivnická 82
687 62 Dolní Němčí, Zlínský kraj

tel.: 572 648 721, 572 648 449
fax: 572 648 709
e-mail: sekretariat@dolni-nemci.cz

Úřední hodiny:
pondělí, středa
7:00-11:30, 12:30-16:00 hod


Všechna práva vyhrazena – 2019 – www.dolni-nemci.cz
Prohlášení o ochraně osobních údajů – GDPR | Administrace
Vytvořilo Studio KVARK